Re: Mýty o příčinách samovolného potratu

Liaa, s tím alkoholem je to daleko komplikovanější. Závisí to totiž mimo jiné na genetické výbavě matky a plodu. Pořád to souvisí s tím, co jsem psala výše - alkohol je buněčný jed > přítomnost alkoholu v těle plodu>poškození.
Jenže je velmi rozdílné, kolik alkoholu se v těle plodu vyskytne po požití stejné dávky různými matkami. Existují totiž genetické varianty alkoholdehydrogenasy. A ženy, které mají variantu ADH1C, alkohol "nezvládají" a "pustí" všechno do plodu. A dojde k poškození i při malých dávkách. K tomu přistupuje i genetická výbava plodu. Má-li plod jinou variantu než ADH1C, tak dokáže ze svého těla alkohol odstranit rychleji a tedy sebe více ochránit před jeho toxicitou. Ale má-li též ADH1C jako matka, je riziko i u malé dávky veliké.

A skutečně provádění takových studií je neetické, takže se ty přesné dávky měří velmi těžko. S určitou genetickou výbavou žena skutečně "snese" alkoholu docela dost, protože ten k plodu nedoputuje.

Další věcí je, že existuje více metabolických cest alkoholu. Základní je ta alkoholdehydrogenasová, tu používáme všichni.

Pak ale existuje takzvaný systém MEOS. A ten máme povětšinou "vypnutý", neb ho nepotřebujeme. Ale u chronických alkoholiků dochází k aktivaci tohoto systému MEOS, aby tělo ten trvalý nápor alkoholu zvládalo. Nu, a otěhotní-li alkoholička, která již má aktivovaný MEOS, tak také zvládá rychleji metabolizovat alkohol, protože má na to místo jednoho systému dva, takže i s variantou ADH1C by MEOSem mohla zvládat likvidovat více alkoholu.

Je to prostě zapeklité, ale celkově alkohol v těhotenství opravdu nee.