Dlouholeté trápení s dcerou - jeden happy-end

Lidičky, nevím, jestli si tu někdo vzpomenete na moje dlouholeté trápení s mojí starší dcerou. Velmi stručne šlo o to, že jí bylo 14 a něco, kdy začala chodit (a jak jsme velmi záhy zjistili, tak nejen CHODIT) s chlapcem, který nám - velmi slušně řečeno - do oka moc nepadl.
Naše výhrady k němu počínaly od toho, že jejich rodina patří v našem městě za vyhlášené flinky a špíny (pošťačka pravila, že u nich ani do kuchyně nevlezla, jaký tam byl smrad a on sám byl zvyklý se mýt jednou v týdnu v neděli a to se v rámci úspor myla celá rodina v jedné vaně), přes to, že jeho studijní výkony byly více než tristní (závěrečné zkoušky na tříletém učňáku dělal na potřetí, autoškolu taktéž), až po to, že naší dceři soustavně snižoval sebevědomí. Když se připravovala na maturitu, říkal jí, ať se neučí, že to stejně neudělá, když se učila na příjmačky na VŠ, říkal jí, ať se neučí, že ji stejně nevezmou (z 5 škol, kam se hlásila, ji přijaly 4), když jsme jí k 18. narozeninám dali autoškolu, tak jí říkal, že se to stejně nanaučí a papíry nedostane.... Nakonec - když spolu začali bydlet a ona měla při VŠ tři brigády, aby pomáhala financovat jejich společné bydlení - ji vyhodili od jedné zkoušky a ona pravila: "On měl pravdu, nemám na to" a na VŠ se vykašlala.... Taková maličkost, že ho nejdéle po třech měsících vyhodili z každého místa (momentálně je OPĚT bez práce) už ani nepotřebuje komentář.
Kromě těchto "zásluh" měl milý hoch i další "klady" do života - jako že už na učilišti se léčil na psychyně kvůli nezvládání agresí, že neustále tvořil dluhy, které neplatil, takže měl obestavený plat a exekuce a podobné radosti....
Dcera mi neustále říkala, že ho má strašně ráda (a já jí na to odpovídala, že tomu věřím, ale nevěřím tomu, že ON má rád ji) a odmítala vidět vše výše napsané.
To vše píši pro uvedení do situace, protože nevím, zda si někdo vůbec ještě pamatujete, že jsem s vámi tady tyto problémy řešila

Lidičky - včera mi dcera zavolala a oznámila mi, ža se PO OSMI LETECH VZTAHU S TÍMTO PREVÍTEM ROZHODLA S NÍM ROZEJÍT !!!!!!!!!!!!!

Jeho reakce na oznámení, že od něho odchází prý byla: "A kdo bude platit nájem?"

Nevím, zda si dovedete představit moji radost, jsem naprosto nadšná, že jí to KONEČNĚ došlo a doufám, že ve svém přesvědčení vytrvá a skutečně tohoto člověka odstřihne ze svého života!

Dnes jsem s ní mluvila opět - balila si věci a vyprávěla mi, jak včer - když přišla z práce domů - on brečel a omlouval se. Ovšem stylem, že on za nic nemůže, že on je chudák, že na něho si všichni zasedli, že on si něco udělá.... Vypadala velice přesvědčivě že to na ni naprosto nefunguje - a pokud ano, tak určitě jinak, než si ten prevít přeje - ona to hodnotila: "Mluvil jako Král Já Pravní..."
Tak doufám, že už názor nezmění!!!!!

Držím palce, ať se i vaše potíže s puberty vyřeší k vaší spokojenosti - vždyť někdy stačí JEN chvíli (8 let) vydržet a počkat

Simča