Re: Kurz "Konečně kreslím"

Ráchel - v kecech

Opravdu z těch blábolů okolo jsem poněkud rostla já i bratr. I proto, že máme oba vzdělání biologického směru a fungování mozku nám není zcela neznámé, tak nás ty plky fakt štvaly. Ale paní byla ukrutně příjemná, tak jsem zavřela uši a přešla to a kreslila kreslila kreslila

Chodila jsem dlouhá léta do výtvarky a princip technik je obdobný, jen prostě v tomhle kurzu to mají ukrutně vymakané, klasická výtvarka je taková bohémská - se kreslí, se jde na kafe, se čučí z okna, se kreslí, se na to vyprdne a kecá se.....
Naproti tomu tenhle kurz je takový odpovídající dnešní době. Jede se na výsledek. Je to výcuc klasických metod, ale nezvykle poskládaný, opravdu tuze fikaně, to se musí nechat. A díky tomu to má opravdu velký efekt.
A hlavní princip je, že se tam neučíš dobře kreslit, ale dobře se dívat. Tak nějak se zapne spojení oko-ruka, které vynechává hlavu. Já tenhle stav znám i z dřívějšího malování, ale vždycky mi trvalo aspoň půl hodiny, kdy jsem kreslila špatně, protože jsem si do toho sama sobě hloupě kecala (proto jsem vždy začínala něčím, co se pak dá přemalovat nebo vygumovat), a pak jsem se teprve dostala do stavu, že ruka přenáší na plátno realitu a myšlenky mám přitom úplně někde jinde.

A tenhle kurz dokáže člověka naučit, jak se do tohohle stavu zapnout hned.

Platí to ale pouze pro ten úvodní - kreslení. Protože skutečně principem není kreslení, ale správné nazírání. A jakmile se to člověk naučí, jeho schopnost zachytit realitu na papír se extrémně zvětší, prostě protože tu realitu najednou vidí opravdu reálně.

Akvarel už byla naprosto klasická výtvarka. Protože techniky už člověku nikdo zhuštěně do hlavy nenatluče.