Re: Propustka k lékaři

Prosila bych odpověď, jakou náhradu jsme povinni dát zaměstnanci, když navštíví lékařské zařízení u jiného než smluvního lékaře, protože se jedná například o odbornou prohlídku. Jsme povinni mu celý čas proplatit, nebo mu můžeme poskytnout jen neplacené volno? Případně náhradní volno. Na to stejné se chci zeptat i v případě doprovodu rodinného příslušníka k lékaři. Jsme školství.
Související předpisy:
§ 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.

nařízení vlády č. 590/2006 Sb., okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

ODPOVĚĎ:

V tomto případě se postupuje podle ustanovení § 199 zákoníku práce a v jeho rámci podle přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Uvedená ustanovení právních předpisů dávají zaměstnavateli následující povinnost: „Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu se poskytne ve výši průměrného výdělku.“

Seznam stanovených případů jiných důležitých osobních překážek v práci obsahuje právě příloha k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Pro vyšetření nebo ošetření platí:

„a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).“

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnanci náleží v případě, kdy v pracovní době absolvuje odborné lékařské vyšetření, pracovní volno s náhradou mzdy (platu). Jiný druh pracovního volna v tomto případě nelze použít (respektive jej nelze zaměstnanci vnutit). Jde o jednu z takzvaných jiných důležitých osobních překážek v práci, jak je předvídá ustanovení § 199 zákoníku práce, a v takovém případě je zaměstnanec omluvenou nepřítomnost v práci s nárokem na náhradu mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku.

V této souvislosti se často vede diskuze nad ustanovením uvedeným výše pod písm. b) v tom smyslu, zda je tedy možné krátit nárok zaměstnance na náhradu platu za dobu strávenou na odborném lékařském vyšetření v případě, kdy zaměstnanec nevyhledá nejbližšího lékaře, ale zvolí si jiného, vzdálenějšího. Problémem je v tomto případě určení doby, po kterou by trvalo vyšetření v nejbližším zdravotnickém zařízení. Aby mohl zaměstnavatel zaměstnanci přiznat náhradu platu v menším rozsahu, než uplatňuje, musel by disponovat prokazatelným určením doby, kterou by toto ošetření trvalo ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže zaměstnancově pracovišti nebo bydlišti. Praxe zatím ukazuje, že lékaři obvykle takovéto sdělení, jak dlouho „by trvalo“ ošetření, kdyby zaměstnanec šel k nim, odmítají poskytnout. Obvykle argumentují (poměrně logicky), že nemohou zaručit, že právě v uvedenou dobu nebylo v čekárně takové množství pacientů, které by umožnilo okamžité ošetření zaměstnance.

Proto chce-li zaměstnavatel omezit zaměstnance v jím uplatňovaném nároku na náhradu platu při návštěvě vzdálenějšího zdravotnického zařízení, lze doporučit spíše dosáhnout sdělení (potvrzení) nejbližšího zdravotnického zařízení v tom smyslu, že v uvedený den bylo ošetření možné provést mimo pracovní dobu. Pokud nedosáhne zaměstnavatel ani toho, nezbývá, než strpět zaměstnancovo právo volby lékaře.

Je to z ASPI, ne z nějakého novinového článku