Pracovní podmínky - kam až jste ochotni zajít?

Setkávám se docela často s informacemi o tom, že pracovníky hlídají kamery, nesmí se mezi sebou bavit, nesmí si v práci sednout, pít můžou o přestávkách, nesmí si dát kafe i když by u toho pracovali, musí být doma na telefonu a přijít hned, když je šéf zavolá a nemají za to ani korunu, jen nikam nesmí (číšník, který dělá na zahrádce), je jim nabídnuta smlouva jen na minimální plat a zbytek na ruku jinak ho nevezmou..., v jednom marketu navrhovali pro pokladní pampersky, řidič nesmí zastavit na cestě k zákazníkovi a zvednout si mobil - rozvažeči v pizzerii, jsou sledování GPS (dostal za to výstrahu) atp.

Proč na tyhle podmínky člověk vůbec přistupuje, kdyby to všem připadalo divné a takovou práci by s údivem odmítli, tak by si to zaměstnavatel nemohl dovolit požadovat. Mě by to ponižovalo. Kde máte hranice vlastní důstojnosti? Není to celé poněkud odlištěné, nějak rychle jsme si zvykli na takové zacházení.