Re: Odkdy vaše děti dokázaly poznat číslice 1-10?

Tak nějak podobně - vyslovit cca na 18-ti měs., poznal je určitě už dřív, to jsem si jistá.
1-íja, 2-déja, 3-ti, 4- tyta, 5-pupa a tak dále

Hlavně proto, že cca od 12-ti měs. mi na pěnovém puzzle s písmeny a čísly ukazoval jednotlivá čísla a písmena a nepřejte si vidět to vztekání, když jsem přiblble opakovala číslo, číslo, písmeno písmeno - on viděl, že je tam jiný obrázek a nechápal, že mu doblba opakuji pořád jen číslo, číslo...- měla jsem tehdy naivní názor, že tohle se děti učí až ve škole, přece....

U písmen to bylo stejně a ve stejnou dobu - v podstatě se na nich naučil mluvit - M-máma, B-bába, a-auto... strašně ho to bavilo
Od 15 měs do cca 2 let mě nutil kreslit písmena a čísla namísto obrázků - mám schovanou spoustu kartiček, kde jsem mu levou rukou kreslila čísla a písmena, když jsem se ho snažila pravou rukou nakrmit (jídlo ho nikdy moc nebralo).
Zpočátku jsem já psala a říkala to nahlas, pak už to bylo tak, že on říkal a já musela psát

Počítat do 15-ti 20-ti zvládal tak kolem 2,5 roku - počítali jsme v zimě vrány na stromech ...:)

Psát čísla a písmena spíš tak kolem 3tího roku - kreslení ho zas tak moc nebere, vyjma čísla "4" - nevím proč, ale čtyřku prostě děsně miluje, líbí se mu - doufám, že než půjde do školy, tak ho to pustí...

před druhými narozkami jsme zas jeli v dopravních značkách a značkách aut - stáli jsem u silnice a on vykřikoval, co právě jede v dálce za auto - "fabika, ochavijka, fiat, mecedes, opl,..." poznal to už z dálky podle kastle... krátce po druhém roku přidal barvy, takže to byla "fábika modá", "fod žutej" atd. (Kámoš je z něj dodnes vedle a kdykoli se Kubča objeví v jeho blízkosti, zkouší ho, jestli ty auta ještě umí:)

před třetím rokem ho chytli dinosauři, tak dostal atlas s cca 60-ti druhy a všechny se je tehdy naučil nazpaměť) - pravěk ho dosud nepustil...

Ve školce se tohle celkem zastavilo - procvičuje si totiž mozek v sociální sféře a učí se tam hrát si ...

před pátým rokem věku pochopil spojování písmen ve slova a dokáže si přečíst, co potřebuje - samostatně číst ho ale nebaví (úplně si do něj dokážu vžít, já měla obdobné pocity u čtení cca v 1., 2. třídě - sice jsem přečetla všechno, co se po mě chtělo a byla jedničkářka, abych si ale vzala sama knížu, to ne- změnilo se to až tak ve 3-tí třídě- od té doby jsem knihomol)