Re: Strašná samota-nechce někdo pokecat?

Nevím, co bych poradila, asi si dát na volné dny, kdy na člověka samota padá víc, nějaké úkoly a mít tu vůli je plnit - jít cvičit, do obchodu xx něco koupit, udělat to, co člověk dlouho odkládal, pár delších telefonátů vzdálené rodině či kamarádkám... To neřeší noci, ale aspoň dny. Je na palici nemít s kým promluvit, znám to. Jsem sama už hrozně dlouho, na večery a noci jsem si zvykla, víkendy jsou - někdy - horší. Mám blízko kamarádku s miminkem, a druhou se psem, připojuju se k nim na procházky, je to lepší. Teď řeším, s kým jet na dovolenou a mám z toho depku. Myslím ale, že lepší strategie je si na to zvyknout a najít si v tom to dobré, než se urputně snažit tu samotu prolomit - osaměle se cítí spousta lidí, kteří sami nežijí.