Tohle je výborný fejeton Pavla Landy - ještě pořád si myslíte, že umíte česky?
S tímhle chcete do Evropy?
„Tak se mi podělal ten můj malej gránych,“ stěžoval si tesařský mistr pan Holíkovský, kterému chybí na pravé ruce ukazováček, takže hraje na pozoun tahový, kde ukazováček není nutně zapotřebí. „Rupla mi osa. Řek jsem zeťákovi, aby mi tam u nich vytočil novou. Já tedy věděl předem, že to bude malér, protože ten jeho vercajk, pánové, to byste museli vidět. Má šupléru, která svítí tak, že byste skrz ní mohli vobhlížet Český Středohoří. Povídám mu aby jen na koncích srazil gróty, ale von tam rovnou udělal bombírunky. No dobrá. A pak na ní měl vytočit šlicy pro segerovky, jenomže neměl ten správnej nůž. Abych si tam prej dal šajby a závlačky. Jenomže já nemoh najít kilner, takže mi bórek na tý kulatině tancoval jak baletka.“
„Taky byste moh na konce tý veli dát kroužky s dírama, do kterých byste udělal vint na takovej malej šteft bez hlavy, jen s nůtou na šramcír,“ doporučoval pan redaktor Mezřický (klarinet), kdysi z dopuštění strany a její vlády vyučený strojní zámečník, neboť byl nedělnického původu. „My měli v dílně takovej krásnej forichtung s heftem z modřínu …“ a s klarinetem v rukou se zasnil doztracena. Pak se ale musel probrat a vysvětlit, že nemá na mysli něco jako bajonetfršlus, neboť ty jeho kroužky se štefty by byly nafest. „Takovej červík jako sichrovka úplně postačí,“ ujišťoval. Kdežto zahradnický mistr pan Černý (kontrabas) upozorňoval, že také záleží na futrech pro tu osu, jestli jsou správně vyšábrovaný a mají šmírnůtu nebo co, protože jinak je to brzy znovu vylágrovaný a všechno tohle štelování bylo nanic. On sám by dal mezi šajby a dekunk na lágry, na tu nábu, ještě pakunk, aby ten šmír nevytékal.
„Pánové, Bůh zaplať, že už jste všichni v důchodu,“ vstoupil do rozpravy středoškolský profesor Karas (viola), nevychovaným studentstvem přezdívaný Blbá ryba na pět, pobouřený jako obvykle. „S vaší češtinou byste nám v Evropě dělali jenom ostudu!“
„Ale to je nedorozumění, pane profesore,“ ohradil se zvěrolékař doktor Žaket (rovněž viola) s krátkým doutníčkem v ruce, „tyhle fachmanské auštruky pánové rozhodně nehodlají exportovat. Byly jim naopak importovány, už dávno, dokonce právě z té vaší Evropy, jestli jste si všiml.“
A pak už naštěstí - po této rauchpauze - orchestrální štychprůba pokračovala v míru, neb právě mír dobrá hudba do duší přináší.
(Pro šťouraly - já vím, že většina slov je tam z němčiny, nicméně jsou to slova, která se v daných kruzích používají a ti lidé jim rozumí.)