Re: děti a společenské aktivity

No já jsem sice syna netrestala fyzicky, nejsem toho zastánce, ale zase jsem na něj ječela, nedokázala jsem pochopit, že neposlechne. Teprve když jsme se dostali k odborníkům, kteří určili diagnozu a hlavně mi vysvětlili co se v něm děje, když jsem pochopila "jak" moje dítě "fuguje", byla jsem schopná se s jeho chováním srovnat. Pochopila jsem a to pro mě bylo hodně důležitý. Dneska už hlas nezvyšuju, mluvím klidně, ale důrazně, nekolikrát svůj požadavek opakuji a to pouze v situaci, kdy vím, že je schopný ho splnit. Při hromadných akcích jako je besídka, den dětí, dětský karneval a podobně ho nechávám být, nemá smysl po něm něco vyžadovat, není už schopný vnímat.