Re: Ruptura dělohy

Já jsem živoucím důkazem, že ruptura dělohy existuje, lze přežít, ale rozhodně to není žádná brnkačka.
První porod CS a druhé těhu po roce a něco (děti jsou od sebe přesně dva roky). Těhotenství ok, až na normální nechutenství, zvracení, únavu, spavost.. Porod byl plánovaný přirozený, že děloha i jizva vypadají ok. Nebyl naprosto důvod pochybovat. Nechtěla jsem plánovanou sekci, dohodli jsme se na normálním porodu. Bohužel byl vyvolávaný, odtekla voda a dítěti se nechtělo prostě ven. Průběh první doby porodní mi připadal normální až na to, že jsem byla přikurtovaná na monitoru. Pak jsem několikrát hlásila výraznější bolest jedné strany břicha, všichni tvrdili, že to bolí, když rodím, že to tak je. Když jsem začala bolestí zvracet a nemohla už ani vstát do sprchy, tak mě teprve odvezli na další CS. Svou "diagnózu" jsem se dozvěděla velice "pokoutně" a to při šeptání doktorky se sestrou.., až když jsem už byla ok a na šestinedělí s miminkem. Tak jsem si vyžádala hovor s nejvyšším co tam byl a nakonec jsme si to vysvětlili. Ale.. vidím jako jejich chybu, že mě o tomto riziku nepoučili a více se neptali, jak, kde a jak silně to bolí. Lokální bolest v jednom místě je dle mého jistý varovný signál. No a další věc je informovanost, ale s tím ta nemocnice má problém obecně.
Přežili jsme, ale už bych asi nerodila. I když lékaři říkají, že děti další mít můžu, ale byly by již plánovaným CS. Díky té bolesti, vyčerpání (bolest před císařem - byla jsem otevřená již na 10 prstů, tj. proběhla téměř celá 1. doba porodní, i po císaři jako následek operace), jsem měla docela problém své dítě přijmout. Vždycky jsem ho jen nakojila a odložila k sestrám. Neměla jsem vůbec zájem o něj pečovat. Ten přišel až poslední dva dny před propuštěním, aby nás tedy konečně pustili, byla tu rutina. To rozněžnění přišlo až doma - bohužel.
Stát se to může, nikdo nikdy nemůže říci kdy a jak. Prostě jsou rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost. Nám prorokovali výborný porod, já byla pozitivně naladěná, chtěla jsem rodit, problém v tom neviděli ani zdravotníci, měla jsem u porodu manžela, ale..
I v těhotenství se to může stát, čím starší těhu a čím mladší jizva, tím pravděpodobněji, ale zase. Kamarádka měsíc na to rodila naprosto stejně - stejný věkový odstup, také po CS, také vyvolávaný porod a za hodinu byla "vyřízená" sakumpíkum i s umytým mimčem na pokoji. A to už od 6. měsíce hulákala, jak jí bolí jizva. Tak si vyber.