Nosím (když tedy chodím do práce
).
Manželovi balím každodenně oběd.
Sice máme závodní jídelnu (pracujeme s mužem ve stejném podniku), ale chodit jsme tam přestali. My teda nejse žádné hypercitlivky a dokud jsme viděli šváby jen v talířích svých spolustolovníků, tak jsme to brali s humorem. Ale šváb zírající (nezírající - byl vařený, takže už nejspíš nezíral) z rýže na mém vlastním talíři nás opravdu definitivně odradil .
Takže krabičkujem.
Já sama mám v kanceláři MW, takže mi nedělá problémy si jídlo ohřát. Manžel musí do sousední místnosti ke kolegyním, což se mu nechce každý den, takže upřednostňuje to, co se dá jíst studené.
Chystám si to, co se dá jíst lžicí na stole u počítače, nebo co se dá nějak kultivovaně uchopit rukou. Takže si dávám jídlo i přílohu do jedné krabičky.
vařím si například: těstoviny s omáčkou, rizota, brokolici se sýrovou omáčkou, gratinovanou brokolici nebo květák, bretaňské fazole (uzené k nim si nakrájím už doma na kousky, aby to šlo jíst lžicí), čočku, kuskus se zeleninou, zapékané brambory.... jo, a vyhýbám se veškerým polévkám a červeným omáčkám - se znám, no
Manžel někdy místo ohřívacího jídla dá přednost krabičce s nakrájeným sýrem, šunkou, zeleninou a pečivem k tomu. Jak kdy.
nebo dělám jídla studená - těstovinový salát, čočkový salát, fazolový salát ... pokud salát z "listí", tak vždy s něčím pořádným - šunkou, sýrem, vejcem - nejsem králík, nevyžiju celý den o listí.
Osvědčují se mi také různé pečené věci, jako velikonoční nádivka nebo cuketový bác. to se dá vzít i do ruky.
Do další krabičky si nakrájím zeleninu nebo ovoce na úhledné kousky, které se dají brát rukou.
A do další krabičky si většinou nabalím kus buchty - máme pečeno skoro pořád a dopoledne k svačině miluju sladké.
Když nemám pečeno, vyrábím nám "mléčkou krupici" jako z obchodu - prostě večer dám na dno krabičky marmeládu, uvařím krupicovou, nebo rýžovou, enbo ovesnou kaši nebo pudink a naliju to na tu marmeládu. Do rána to ztuhne a je to jako ta "mléčná krupice" v kelímku. Nebo místo marmelády nutelu