Re: Psychický (emocionální) vampirismus
Sid, ale Ty vlastně tomu upírovi dáváš zpětnou vazbu.
S tím, že když ho ochotně posloucháš, tak si myslí to, co říkáš.
Ale když projevíš nějaké výhrady nebo nepohodlí, tak je zase na něm, aby to nějak řešil.
Výhodu mají paradoxně ti lidi, kteří nejsou až zas takoví altruisti, že by se pro druhého roztrhali na kousíčky. Protože těm nedělá takový problém naznačit nebo i říct, že už mají dost.
Což by ostatně bylo užitečné se naučit i těm altruistům. Když budu hnusná, tak kdyby ten upír šel k psychologovi, tak by musel vypláznout docela slušné peníze. Kamarád mu bude naslouchat i zadarmo, ale když už to přesáhne určité meze, tak mu dá najevo, že už mu to začíná vadit. No a upír tahá za kratší konec, protože když bude dál tlačit na pilu, tak ho ten druhý nebude ochotný poslouchat vůbec a upír se bude muset buď umoudřit, nebo si na vysávání najít někoho jiného.
Pokud mě kdy kdo vysával, tak jsem si za to mohla sama - jednak tím, že jsem si neřekla, kdy už mám "dost", protože jsem se zcela nelogicky a nesmyslně bála, že by mi to upír pak VYČÍTAL a já bych si sama VYČÍTALA, že jsem nepomohla. Přitom Ty tomu upírovi poskytuješ službu, kterou by ses sama třeba po nikom ani neodvážila žádat.
Odpovědět