Re: Tchýně hlídá nepoměrně víc švagrové než nám

No, vlastně jsme to tak měli z druhé strany.. moje mamka hlídala více děti od bráchy. No a teď se přestěhovali blíž, my je požádali a hlídají víc nám. Ze začátku mě to trošku mrzelo, ale pak jsem si racionálně zdůvodnila proč to tak je. Někdy je těch objektivních a subjektivních příčin mnoho.
Já mám někdy pocit, že s naší dcerkou manželovo mamka někdy nevychází až tak.. vidí v ní mě a manžela-byl ze dvou synů ten problémovější a taky trochu sebe.. No a syn je její mazel, hodně se povahově podobá manželovo bratrovi, takový nenáročný kliďas. U manželovo taťky je to naopak, má radši dceru, řekla bych, protože je to jeho vytoužená holčička v rodině, první vnouče, vizuelně hodně do jeho rodu.
U mých rodičů kupodivu nedokážu ty sympatie rozlišit - trošku mi přijde, že s dcerou má mamka takový vztah.. maminkovský. Hodně a ráda se jí věnuje. Se synem takový "chůvovský" - prostě ho hlídá aby si neublížil - což je dané i věkem, dcera je starší. Každopádně když je má odděleně, užívá si víc dceru než syna. Můj taťka je naprosto neutrální, ale zase si nesedl s neteří, je velmi velmi od miminka podobná snaše, která do naší rodiny nezapadla - mamka naopak s neteří v pohodě..

Když mám nějaký komunikační blok, návštěvy a hlídání domlouvá u svých rodičů manžel. Snáz se domluví - hlavně ze začátku jsem to řešila, teď už ne tolik. Fajn je, že oboje rodiče si bez rozpaků řeknou, když nemohou nebo nechtějí. A to mi vyhovuje. Nikdo mě pak nepomlouvá, že jsem je do něčeho natlačila. Řeknu kdy potřebuji a oni řeknou ANO, NE. Hotovo. A tak by to mělo být, leč ne vždy to tak funguje, kvůli rozpakům, špatné komunikaci, nezájmu jedné ze stran, nesympatiím..

Jen ještě podotknu, že s rodiči manžela nemáme žádný "superpřátelský vztah" - ani jim netykám (ale mám je ráda a vážím si jich a respektuji je), ale děti je milují a oni děti, takže není co řešit.