a co tohle? tohle je (ne)normalni..??

Jsem jim naprosto posedla.. Tim bych mela zacit..nebo cim a jak vlastne zacit..?? Pri nasem prvnim setkani, se mi vryl do hlavy, nekam hodne hodne hluboko..nebyla to laska, bylo to o tom, to zkusit..ty pohledy behem porad a meetingu, ovsem jen v pracovni rovine a ta prace, ve ktere ja uz vlastne nejsem, presto se vidame dal..vse zacalo jen temi pohledy a pote jsme spolu travili vice casu v praci, ja stale byla 100 % jista, ze toto nedovolim..male dite, navic kolega..nezvladli jsme to..neni to o nicem jinem nez o chermii, v intervalu parkrat za rok..vlastne ani nevim, co nas spojuje, mozna ty debaty, ktere spolu vedeme, v naprostem opojeni okolnostmi a sebou.., ten sex, ktery je snad nadpozemsky.. Zacinam premyslet, zda me ta moje zavislost k nemu tak trochu nezabiji..mozna jsem svym zpusobem dusevni sadomasochistka.. A pritom skonci ta noc a ja jsem zase "normalni".. zavislost je pryc a jsem vklidu a vyrovnana, vlastne jsem prisla na to, ze mi tenhle zivot vlastne i vyhovuje..ohledy beru jen na svou dceru a nejblizsi rodinu..a je mi vlastne uplne jedno, kdo si o tom co mysli..nikdo o tom nevi, jen vy..tak se tedy do me pustte. tu a tam si obcas vzpomenu, jak to bylo minule fajn.. A vim, ze priste to bude taky fajn..a i kdybych chtela z toho vlaku vystoupit, tak zase nastoupim, pomyslne se mi podlomi kolena a ja vim, ze za nim pujdu, i kdyz si ty nohy nakonec stejne polamu jen ja a sama...a navic je mi uz par let přes tricet, takze bych snad i mohla mit rozum, coz mám, jen se obcas zablokuje a sekne a zasady jsou ty tam..a ze srdce jsem nenavidela a nenavidim milenky ZM a vlastne jsem jednou z nich..a ne a ne s tim prestat..