Re: Aspergerův syndrom u dítěte

Já bych také neřekla, že šlo o nějakou diagnozu, spíš vědět, že za určité věci nemůže a víc pak i zjišťovat jak to ve skutečnosti bylo, jsou snadno napdnutelný v tom symslu, že za vše může ona. Zěmnil se určitě přístup k dceři a její výchova a také neřeším lidi co mi říkali, nemáš ji vychovanou, je rozmazelná a potřebovala by pár na zadek. To vše jsou nemoci a neříkám, že by ¨se na ně měl brát nějaký až velký ohled. Spíš prostě vím, že já neselhala a není to moje chyba, ale je to vrozené. Já se právě díky těm lidem spíš nějak utápěla z neznalosti, že za to můžu opravdu já. Oni ty děti jsou stále mýšlenkami jinde a tak jak píšeš ani nevědí, že jde proti němu nějaký kamarád nebo maminka od něj.