Re: syn šikanuje spolužiaka

Pawllo, mohla bych napsat něco o teatrálním urážení se a opouštění diskuse, ale neudělám to, protože nechci plevelit.

A jak jsem psala v předchozím příspěvku, ale klidně se budu opakovat, já nemám nic proti VĚCNÉ stránce vašich příspěvků, v tom se tu myslím všechny shodneme - že cílem je přestat chlapce šikanovat, pomoct mu, potřebuje-li to, i hmotně, ale že to u toho nesmí skončit, že strašně důležité je změnit vnitřní postoj celé komunity k němu.

Co mi ale vadilo moc, byla ta FORMA. Protože pár lidí včetně Tebe se tu na zakladatelku vrhlo v podstatě proto, že jste předjímaly (podle mě zbytečně naprosto předčasně, protože ona se k tomu ještě nevyjádřila), že to skončí u toho, že mu "milostivě hodí pár hadříků" a šlus. A za to jste jí tu více, tu méně sofistikovaně nejspíš PREVENTIVNĚ vynadaly, ačkoli podle mě se dalo na to napřed slušně ZEPTAT, případně slušně říct "ano, to je fajn, ale u tohohle byste rozhodně neměli přestat".

Takže ještě jednou - věcně se shodneme, formálně naprosto nikoli. Myslím, že tvrdý přístup by byl na místě, kdyby se tu ptal přímo ten šikanující hoch, ale ne vůči jeho mámě, která NA ROZDÍL OD MNOHÝCH JINÝCH RODIČŮ ŠIKANUJÍCÍCH DĚTÍ byla jednáním svého syna UPŘÍMNĚ ZDĚŠENÁ a přišla si pro radu, jak to má řešit, protože to řešit CHTĚLA.

Fakt si myslíte - speciálně Ty, Grainne - že takový člověk si PREVENTIVNĚ zaslouží nějaké "šoky", aby se mu "otevřely oči"?