Bydlení na dvou podlažích

Rekonstruujeme obrovskou roubenku a konečně už bydlíme v obou patrech. Ale od té chvíle, co jsme obydleli spodní světnici, tak mi připadá, že pořád jen něco nosím odshora dolů a zdola nahoru, že mám pořád něco někde jinde, než to mělo být, že pořád jen myslím na to, jo až půjdu nahoru, musím vzít to a to a tohle zas potřebuje odnést dolů.
Jak máte řešené místnosti, kdo bydlíte na dvou patrech? Nebo si prostě na to neustálé přesunování věcí vytvoří mozek nové spojení? Mám pocit, že trávím polovinu dne na schodech... Máte to někdo taky tak?
Dole máme světnici (tj. kuchyň s obývákem, nyní i dětským pokojem dohromady), nahoře ložnici s knihovnou a oblečením. Přijde mi škoda v tak obrovském baráku všechno natahat do jedné světnice jen proto, abych to měla po ruce, ale docela mě to nebaví.