Re: Spokojenost na pražských gymplech

V Praze je ještě jeden 8letý křesťanský gympl: Křesťanské gymnázium (www.krestanskegymnazium.cz), sídlící ve staré Hostivaři, na Kozinově náměstí. Chodí tam syn, holka se tam nedostala. Školu znám docela dobře - jsem bafuňář v SRPŠ. Výsledkem maturit je ArcíG předehnal, ale je to dáno i tím, že dle drbů byla na AG "povinná" maturita na vyšší úrovni. Pan ředitel je tam údajně dosti nekompromisní.

KG má velmi rodinnou atmosféru, samozřejmě záleží jak se sejde kolektiv třídy, naše je moc príma. Určitě tomu přispívá i "vesnické" okolí - škola je sice betonový patvar, jaký komunisti doslova trousili jednotně po sídlištích, ale na jedné straně jsou venkovské domky, nahoře Toulcův dvůr s nímž spolupracují, pod školou Botič a za školou CHÚ Meandry Botiče a Trojmezí.

Co do úrovně - záleží předmět od předmětu, ale jazyky dobrý, děják vynikající, ČJ, Bi, Ch asi taky. Trochu problémy jsou na MF větvi, ale jsem halt jako někdejší olympionik v M a Fy a reprezentant ovlivněný. Docela tam funguje, že když si rodiče moc stěžují, tak se aniž by se to moc zdůrazňovalo zamíchá s "kloboukem" kantorů a příští rok učí někdo jiný.

Pro kluka s trochou dyslexie a dysgrafie jsme nakonec ve volbě AG-KG zvolili KG právě pro určitou větší dynamiku a zdálo se nám, že i přátelštější atmosféru. A to přitom na AG miluju každý kámen, protože jsem v tom baráku vystudoval a moji nejlepší kantoři neodešli s Dopplerovým G (bývalou GWP), ale zůstali v baráku...

Kluk je tam spokojenej a dá se říct že to tam miluje.

Co se týče církevních SŠ je třeba ovšem upozornit férově na dvě věci:

1. Stát jim platí pouze neinvestiční normativ, investiční peníze by měla platit církev - zřizovatel. A ta má spoustu nastavených rukou pro své zdroje. AG je v církevním baráku, má to jednodušší, KG je v nájmu. Tomu odpovídá určité školné, které je ale v rozsahu jednotek tisíc ročně, čili spíše symbolické. A taky určité problémy s barákem, kde P14 si samozřejmě opraví napřed okna "svojí" základky a teprve pak pro nájemce...

2. Je třeba být skutečně katolíko-kompatibilní. Mají 1x týdně dobrovolnou mši, společnou povinnou 2x-3x ročně a povinné nábožko po celých 8 let. (Asi.) Nejsme katolíci, jsme protestanti, ale takových je nás tam asi 30% a s výukou náboženství jsme doktrinální problémy moc neměli. I naše děcka chápou v čem se lišíme a co máme společné a tato odlišnost je tolerována. Obsah nábožka si dělá tak trochu každý učitel svůj vlastní, ale vedle katolicko-informační složky je zde silná složka etická. Dost výrazně spolupracují s moderní katolickou kongregací Chemin Neuf v Tuchoměřicích, kde měli např. úvodní kurz a pak tam budou mít časem i další kurzy, například hledání povolání apod.