Re: Byty jako přes kopírák - nedostatek invence, vkusu, času... nebo módní trend?

V tom, co se v naší 30 let staré obývací stěně jmenuje "bar", máme doklady a různé opravdu důležité papíry, krabičku se šperky, pohotovostní svíčky a sirky, telefonní seznam, baterku, misku "hnízdo" na drobné nezatřiditelné předměty, náhradní úchytku k lince, šroubovák, mahjong, fotoaparát s nabíječkou, nějaké balíčky neroztříděných fotek, 4 hrnky desetníků, dvacetníků a padesátníků na mariáš a leccos dalšího...

Samotnou stěnu jsem zdědila po tátovi, když jsem s ním měnila byt. Představovala bych si něco úplně jiného, dvě komody a jednu užší knihovnu, jenže vždycky, když se už už odhodlám k výměně, zahledím se na tu sestavu, narvanou k prasknutí knihami a cédéčky, proloženými trochou užitkového skla a podivuhodnou směsí vkusných i nevkusných drobností sentimentálního významu, a je mi jasné, že bych je prostě neměla kam dát :-(

Strašně nerada manévruju v bytě nábytkem. Věci měním, když předchozí totálně odejde, a pak se ji snažím nahradit něčím lepším. Ale moje základní hledisko je praktičnost. Mám doma v základu jakž takž ladící chaos, doplněný iritujícími dekami po babičce (jsou funkční a stejně na ně pelichá kočka) a darovanými neladícími koninami

Za originální v našem bytě považuju fakt, že každý máme svůj vlastní VELKÝ psací stůl s pořádnou židlí, k tomu máme konferenční stolek v obyváku, VELKÝ a ještě rozkládací stůl v kuchyni, dva malé psací stolky (na počítač a na věž ), starší dcera má konferák u postele a nádavkem mám starý konferák i já v ložnici (pravda, zrovna teď zavalený prádlem).

A odevšad u nás vypadávají knihy.