Štěpánko, tak to se nedivim, že vás tam měli za Pražáky
Já taky neměla ráda sousedy, kteří se přistěhovali vedle nás na vesnici a přišli s nápadem, že bychom se měli zbavit ovcí a koz, protože smrdí
Teď už bydlíme jinde, protože vesnice, kde jsme byli původně se pomalu ale jistě mění v satelit - našli jsme si vísku, kde jsou lesy, raci v potoce apod., mít zvířata je tu normální a NESMÍ SE TU STAVĚT
Ono se to neřídí nutně tim, zda je člověk přistěhovanej, ale tim, jak se chová. Nás se zdejší kluci hned po nastěhování ptali, odkud jsme a jak zjistili, že z vesnice a že máme zvířata, tak bylo vidět, že máme body k dobru. Teď už přibylo třeba to, že manžel tu zaměstnal paní, která po dvaceti letech byla odejita z pošty...
Jestli si někdo něco povídá, nevim a je mi to fuk
Vlastně vim - manžel mi dal k výročí svatby slepice - byly odkoupený z velkochovu, takže opelichaný zubožený chudinky, který se postupně vzpamatovávaj a jedna starší paní mi tu dala kázání, že se o ně hrozně staráme, vždyť se podívějte, jak vypadají... no ale je senilní, takže jsem jí ani nic nevysvětlovala a kdo ví, jestli cestou domů nezapomněla, o čem se mnou chtěla mluvit