Re: tri roky a ctvrt - nemluvi

Markéto, tohle je těžký. Moje dítě taky mělo omluvu - mladší sourozenci, žárlivost, vrátila se chováním na jejich úroveň (kojenci). Manžel taky dlouho nemluvil. Zkušeností s dětma jsem před vlastními dětmi měla hodně, načteno taky spoustu knih. Kdybych ji nechala být a čekala, že z toho vyroste, dítě by mělo velký problém, protože by to sice dohnala (je to vývojová záležitost), ale ten rozdíl mezi ní a zdravými dětmi by byl o to markantnější, než je dnes. Původně to vypadalo na logo školu, s odkladem, ale díky intenzivní práci jde do školy v termínu a do normální zš. Takže za mě, raději zbytečně, než pozdě, nebo vůbec, aby se pak zjistilo, že dítě probléím má. Já jsem přesvědčená o tom, že v naší generaci (třicátníci, čtyřicátníci) je spousta lidí, kteří měli nějaký problém, dnes snadno řešitelný, tenkrát přehlížený, nebo se svaloval na nedostatečnou výchovu a zanedbávání. Pokud by tito byli dětmi dnes, myslím si, že řada z nich by byla jinde, co se týče vzdělání.