Re: Finské tajemství chytrých dětí

Já jsem vybrala 1 větu z dvoustránkového textu. To, že bez problémů sčítá a odčítá do dvaceti s přechodem přes desítku, tam má taky. Paní učitelka si s tím dala práci. To jsem nechtěla řešit.

Přijde mi, že psané slovo poskytuje hodně prostoru pro různá nedorozumění (viz např. diskuze tady na rodině). Ne každý musí pochopit stejnou větu stejně. Něco může čtenáři vyznít jinak, než to učitel myslel. Řekla bych, že i tady je prostor pro různá nedorozumění apod.

Slovní hodnocení je stále hodnocení, jen v jiné formě.
Děti i tak vnímají, komu co jde lépe a komu hůře.

Střední školy požadují při příjímání žáků přepis slovního hodnocení na klasické známky.

Nejsem ani odpůrcem ani nadšencem slovního hodnocení. Zdá se mi jen, že je tu od něj očekáváno více, než může poskytnout.