Re: děti a učení

Nejstarší holka chodí ráda do školy a opravdu těžce nesnáší domácí úkoly. Ve škole ji baví jak učení (i když to čím dál míň, právě se dostává do věku "všechno je nuda"), tak tam chodí kvůli kamarádům. Doma je schopná jeden úkol "páchat" několik hodin, pokud nad ní nestojím a nedupu po ní, čehož jsem schopná jen jednou za čas. Přitom to umí, jen se jí prostě strašně nechce a nefunguje na ní nic, ani to, že když ho udělá, má pak volno, ani zákazy toho nebo onoho...pravidelně končí s úkolama po desáté večer, i když začne třeba ve dvě odpoledne , pokud ji tedy nechám bez dohledu.

Dvojčata raději chodí do školy, než aby pak musela doma dohánět, řekla bych, že je to tam obě baví, akorát jedna je citlivá na větší zátěž, takže když toho je najednou moc, tak se zasekne a nechce dělat nic. Kromě angličtiny a občas před písemkou, kdy přijdou, že chtějí vyzkoušet, s nimi není třeba u učení sedět.

Nejmladší není školou nijak nadšená, ale přistupuje k ní zhruba jako ke všemu ostatnímu. Je to potřeba, tak se to udělá. Zatím umí vše ze školy, ale při úkolech má ráda společnost, takže to na mě občas zkouší s "já tomu nerozumím". Tak s ní třeba spočítám jeden příklad nebo napíšeme jednu větu, zbytek už dělá sama.