Re: Mohu trpět Aspergrovým syndromem?

Monty, tohle je mi hodně povědomé . Ale to není sociální fobie. Taky nevím, nač bych se měla bratříčkovat s jinými lidmi, když ten čas se dá využít na nějaké jiné aktivity. Mám to od ZŠ, když oni dělali dětské věci a já si vedla statistiky startů dostihových koní... a pak se v Chuchli na dostizích družila s lidmi věkově cca 35-60 . S těma se dalo mluvit o něčem odborném (forma koní atd.), ne nějaké školní dětské nudné pitominy. Prostě věci co dělám by měly být buď důležité, nebo ty, co mě alespoň baví. Někde interagovat s lidmi, kteří mě nijak zvlášť nezajímají, považuji za mimořádný opruz. A není to o stresu, nemám problém dát se do řeči (resp. lidi se dávají do řeči se mnou ), ale tak max. po 30 minutách mě to začne strašně iritovat a prostě stačilo .