Re: Puberta ve třetí třídě nebo něco jiného?

Upřímně řečeno, ráda slyším, že v tom nejsme sami. O pubertě jsem taky přemýšlela, ale to by jí měl nejstarší syn pomalu od 6 let
Ten se poslední dobou chová příšerně. On nikdy nebyl pohodové dítko, vždycky byl živel, ale co teď předvádí je síla. Na všechno musí mít poslední slovo, je drzej, někdy zpruzenej, otrávenej, ubližuje mladšímu bráchovi- většinou slovně nebo ho něčím provokuje, ale hrozně mě tím štve, protože ten je zase hodně lítostivý, naopak by potřeboval podpořit než srážet. Přijde mi, že někdy dělá naschvály a just to a to neudělá. Moje veliká chyba je, že se nechám vytočit a to je jak voda na jeho mlýn. Řekla bych, že mu to dělá dobře. Ještě horší je, že když si mají kluci uklízet třeba pokojík, strhne k nicnedělání a odmlouvání i mladší kluky (nejmladšímu jsou 4, po něm toho ještě moc nechci, ale chování staršího bráchy ho rozhodně ke snaze nemotivuje ). Chvílema (bohužel jen chvílema) mám pocit, že snad i dostal rozum, dokáže být milý, udělá co je třeba, hraje si hezky s bráchama, je prostě fajn. Ale proč jsou ty světlé chvilky taaak málo???? Doufám, že to přejde a brzy a o to víc doufám, že ti mladší dva tím nebudou procházet taktéž a nechci ani myslet, kdyby v takové míře. TO bych pak už asi reagovala jen z BOhnic, protože dalších zhruba 6 let s odmlouvavými potomky bych asi nezvládla.