Re: Čemu jste jako děti věřili?

Tak koupání před štědrovečerní večeří a převléknutí do svátečních šatů je u nás tradice. Jako holka jsem se na to hrozně těšila že si na sebe vemu bílé podkolenky a letní šaty. Můj otec si potrpěl na hezké stolování i mimo svátky.A protože byl krejčí tak dbal na odívání.Prostě etiketa. To Když jsem se vdala tak druhý rok po svatbě jsme byli na štědrý večer u manželovo rodičů. Pro mě šok. Už se smažili řízky, já slavnostně prostírala a čekala kdy se mužovo rodiče také začnou převlékat. Místo toho si šel tchám do kuchyně pro kapří řízek, vzal si ho k tomu prostřenému stolu, tam sundal ubrousky, odhrnul talíře a začal si obírat rukama podkovu. já tenkrát skoro slzy v očích, dala jsem si na stole opravdu záležet. Muž, který již byl na naše první vánoce u naší rodiny pochopil, a snažil se rodiče nějak taktně vyzvat jestli se trochu neupraví. Nechápali.Tchán byl voják z povolání a tak večeřel ve vojenských teplákách ( barva bordová) neskutečně vytahané kolena a ve vojenské košili, mami v takové té dederonové zástěře. Když se nám narodily dcery, mužovo sen byl aby aspoň jednou prožili jeho rodiče na štědrý večer u nás a zažili tu naší sváteční atmosféru. nás