Re: Jak ulevit od bolesti při porodu

no vidíš, to budeš mít krááásnou útěchu už budeš žmoulat růžový miminko, nebo spíš ono bude žmoulat tebe budu pořád lehce plašit

tyjo, ale ten tvůj porod - to bylo fakt docela psycho! to sis fakt užila, holka a nastávající otec asi taky páč po 70h zapíjení může být rád, že je naživu, bych, jako abstinent, řekla...
Po tom, co popisuješ mi přijde, že musíš přežít už všechno a taky že pokud někdo má mít něco za odměnu, tak to bude tvůj druhý porod - protože jinak vážně už není žádný spravedlnost!

já to měla, tedy narozdíl od tebe,i s těma křížákama celkem v pohodě - jen jsem vlastně byla imrvére naražená ve sprše, lila na sebe vařicí vodu, vůbec nemluvila a sem tam se mi mihlo hlavou, že fakt tedy nechápu, jak může někdo kontrakce prohopsávat na míči, nechávat se masírovat a nebo mezi kontrakcema spát , když já z tý sprchy fakt dobrovolně nevyjdu, nesnesu, aby na mě mm sahal a spát? no to by mě nenapadlo ani v legraci...
mm jsem tam ale akutně potřebovala proto, aby mi otevíral skleněný dveře od sprchy, abych se mohla občas nadechnout chladnějšího vzduchu!

myslím, že tvůj m by se měl částečně uklidnit, když mu řekneš, že právě proto, že tam nebyl, tak to bylo takhle dramatický - až tam bude, budeš na tom psychicky líp, budeš uvolněná a všechno půjde jak po másle . To by ho mohlo přesvědčit, ne?

MM i když říká, že porod synka byl jeho nejkrásnější a nejsilnější zážitek v životě a tehdy mi děkoval, že jsem trvala na jeho přítomnosti se teď fakt zasekl a nechce. Nevím moc proč, ale asi to bude kvůli tomu, že tehdy zažíval na svůj vkus dost velký pocit bezmoci, že mi nemůže nijak pomoc - i když věděl a já jsem mu opakovala, že stačilo jen to, že tam je a že dělá, co potřebuju...
Navíc je dost velký alibista a bohužel v osobním životě jde cestou nejmenšího násilí vůči vlastní osobě a ...nerad dělá něco pro druhé, když se mu i jen trochu nechce - no tak se teď alibisticky zasekl, že vlastně musí být s juniorem doma - i když by nebyl vůbec problém ho dát buď k babičce, nebo ho nechat u kohokoli z kamarádů - máme jich tady v bezprostředním okolí asi 5 rodin. TAky jsem jednou hlídala dítko, když kámoška rodila...normoš, no...

Jo jo, holka, někdy si říkám, proč to maj chlapi takhle lehký...