Re: Line dite, aneb co delat, kdyz se nechce ucit

Tak to máme hodně obdobně a také štírci. Mám to ve dvojčatovém vyhotovení. Oba byli nyní nemocní a dodělávat s nimi školu bylo nad mé síly. Byl to moment, kdy jsem si uvědomila, že jsem vděčná za běžnou školu. Doma bychom učit nemohli. Stále jsem slyšela "a proč to musím dělat, pořád mě do něčeho nutíš a jsi ta nejhorší máma". Vysvětlování, že je potřeba udělat vše, co děti ve škole v době nemoci proberou+ úkoly, vše paní učitelky pošlou mejlem, moc nepomáhalo. Problém je, že když chci poradit, je to pro ně potupa. Nechápu, kde se v nich bere to, že všechno musí zvládnout sami, bez pomoci. Takže jsem je nechala oba v tom vymáchat a udělali si většinu věcí po svém. Do třídy spolu nechodí, ale v učení jsou +- na stejno. Chyb mají nasekáno dost a uvidíme, co na to paní učitelky v pondělí. Napsala jsem jim akorát na papír bokem tvrdé a měkké souhlásky, vysvětlila, jak je to se slabikotvorným r a l a panové pracovali. Bez diskuzí se to nikdy neobešlo, trochu snad jen pomáhalo, když řeknu, že pro mně to nedělají a že když si myslí, že ve druhé třídě musí vědět všechno, můžou být už vlastně dospělými a do školy chodit nemusí. Pokud se zeptám a chceš s tím poradit, vždy se dočkám odpovědi ne. Takže takových nespolupracujících dětí je více. Jeden ze synů má ADHD a skříženou lateralitu, tak ten jede za každých okolností podle sebe, nedá si říct a nedá.