Re: Dceru velmi trápí lhostejnost a nezájem otce

Tou poznámkou jsem se tě nechtěla dotknout . Tak trošku rozumím pocitům tvé dcery, které možná teprve přijdou a pokud můžu mluvit za sebe, tak mně by velmi pomohlo, kdyby si matka /ale ona byla nefunkční na rozdíl od tebe/ našla muže, kterého bych dokázala přijmout. Vím, že to není ale snadné.
Já sama jsem po prvním manželství /umřel/ s dcerou hledala těžko. Nakonec jsem šla cíleně rozumem. Našla jsem si muže, o kterého bych se asi jinak nezajímala /vzhled - byla jsem velmi mladá / a časem jsme si poskládali pěkný život. Dokonce bych řekla, že máme krásný život, včetně všech složek, které k tomu patří .
Ale je fakt, že to byla asi náhoda.
Máme další 3 děti a postupem času jsem přestala řešit svého otce i matku a žijeme ve "slepené" rodině /manželovi umřel otec, když byl dítě, maminka si našla pro nás dědu s velkým D/.
Takže shrnuto: ano dcera bude svého tátu nejspíš řešit a to dlouho. Ale má mamku , která o ni stojí a může jí leccos vynahradit i bez případné náhrady :)
Dnes už vidím, že nejstarší dcera by to se mnou též zvládla