Re: Dceru velmi trápí lhostejnost a nezájem otce

no já můžu mluvit za sebe: jo, bylo to k něčemu. já byla prostě zvědavá, fakt jsem nečekala, že to vše spasí...a pomohlo mi/nám to dost. Tak nějak jsem pochopila třeba víc chování svých rodičů. (můj otec je dopst podobného naturelu jako tento z diskuse, nedospělá osobnost....ale prostě tam se ukázalo jeho chování v kontextu jeho dětství, rodiny....a posunulo mě to). Máma není zlá, ale jsme naprosto nekontabilní osobnosti atd. Prostě dětství, dospívání, raná dospělost...hodně mě vše tahalo zpátky.

Já teda dlouho vybírala lídra (nebo jak se řekne tek "kápo", který to vede), přišlo mi, že v dost případech jde už o moderní záležitost, že tj tahačka peněz. Tak jsem hledala někoho, kdo bude zároven exaktně vzdělán v psychologii/psychiatrii + bude mít nějaké "kouzelné" schopnosti. Schválně jsem o tom nic nechtěla číst, at nejsem předpojatá a nemám očekávání....a fakt mi teda spadla brada, co tam vylejzalo. Nevidět, nevěřím. Já teda jsem dost sugestibilní, ale zas jsem hrozně nevěřící tomáš, takový ty "lidičky- pozitivní energie-sluníčkové nálady- věř a bude ti slněno" beru dost kriticky. Ne, že by to mé životní trampoty vyřešilo zcela, že by nastal střih a od ted štěstí, ale posunulo mě to hodně.