Re: Uspávání

Tohle dělal nejstarší syn. Uspávala jsem, protože on i opravdu zvracel, když se rozječel, do minuty se začal zvratky i dusit . Takže u dalších dětí nastal opak, nechali jsme je být s námi a až když začaly jevit únavu nebo "za běhu" usnuly, přesunuli jsme je do postele. Usínaly finálně ve stejnou dobu jako to "uspávané" dítě, ale bez jejich i našeho traumatu. Jo a cca mezi 4. a 5. rokem už pobraly, že se večer spí a byly ochotné ležet v pokojíčku v posteli, třeba si něco prohlížet. Tzn. následky ve smyslu "nebude chodit spořádaně spát nikdy" to v žádném případě nezanechalo. Jediný ponocovač je dodnes to nejstarší dítě . Všechny naše děti (3), které byly v citlivém věku nechávány takhle se usnout dle potřeby (což ale stejně nebývalo do noci, ale tak do 22) dnes usínají cca mezi 20-21 a to během několika minut. Takže za mě - ne, neuspávám, neosvědčilo se mi to. Ale záleží i na dětech .