Re: Jak často vás přepadne touha někoho navštívit jen tak na kafe?

v létě miluju, když to někoho napadne - bydlíme v turisticky profláklé oblasti a mě spíš mrzí, když někdo, s kým se pokoušíme druhý rok potkat řekne: jel jsem kolem vašeho, děcka byly na zahradě, ale nebyly jsme nahlášení, tak jsme se nestavili..- ostatní, kdo nás znají, prostě přibrzdí a mnohdy je z toho príma kafe nebo nečekaný večírek). Kafe je vždy, když není napečeno ovoce a zmrzlina se najdou vždy, něco na oheň je nachystáno během chvíle, zvlášť když hosté přiloží ruku k dílu. V zimě jsme většinou o víkendu na lyžích, ale když nás někdo chytí doma, opět není problém - ale to naopak jet k nám znamená plánování dopředu, bydlíme docela z ruky. Já mám pár kamarádů, u kterých vím, že si to můžu dovolit, jinak vím, že lidi nemají rádi vstup do soukromí, tak to nedělám. Možná je to i proto, že náš dům má docela proměnlivý počet obyvatel, málokdy vím, kolik nás bude k večeři dřív, než hodinu předem, v létě automaticky vařím pro 10 lidí, pokud se jich tolik nesejde, mrazím..takže pár lidí navíc mi nepřijde na závadu. Privátní území jsou naše ložnice a pracovny - tam prostě nikdo nejde a uklidí se tam ti, komu by momentální návštěva nesedla - max někteří puberťáci.