Diskuze : Hlavní : Mezilidské vztahy

Slupkou a máš do nich silonky, mě vtloukali do hlavy že dáma v silonkach si otevřené boty nevezme ani kdyby jí mučili.

Tante - a kde asi tak nejraději nakupuješ - v kterém obchodě. Třeba u Deichmanna mají takovou řadu - medicus - nebo jak - ta obuv je komplet kožená, cena odpovídá, ale teda jak společenská obuv je to naprosto nevhodný, pokud ti není osmdesát a neotýkají ti nohy. Některý boty jsou dobrý na lítačku, neformálně, ale jinak.

Obuješ si to..

Takhle udělané se dají koupit i lodičky na běžné nošení, ne na míru, ale normálně v maloobchodě a často nejsou ani kdo ví jak drahé. Já mám několikery, každé cca 1200,- Kč. Levnější než Rieker a podobné.
Je to úplně jiná bota než co já vím.. Baťa nebo nějaké polské výdobytky, ono to nepozornému oku ve výloze vypadá stejně. Ale není.
Chodit na vysokých podpatcích se musí umět, chce to trochu cviku, ale určitě to není těžší než používat mobil nebo příbor. Mě to moje máma naučila a já svoje holky taky. Tedy malou ještě ne, ta si zatím jen zkouší boty moje a velké ségry a vodí na ně domů kamarádky a dělají si přehlídky. Kupodivu přehlídky pohor a barefootů si dělat nechodí. Jsou furt u nás na lodičkách. Přičemž k dispozici mají i polobotky, tenisky a boty do lesa, ale s těmi si prostě nehrajou .
A obvyklá mantra o "zničených nohách": ano, když budete nosit tvrdé nepadnoucí lodičky často a nesmlouvavě, zmrzačí vám to prsty na nohou a leccos dalšího. Kvalitní lodičky to neudělají, ale musejí být měkké a přesně velké.

Podle mne ve všech skupinách to znamená být prostě jakékoliv aktivity a snahy o nějaký rozvoj, vývoj, posun...spokojení se s tím, čeho bylo už dosaženo jako konečné fáze (už to dál nestojí za to) a pasivita (ve všem?).