Hejného metoda výuky matematiky je v ohrožení

V loňském roce dělalo státní maturitu z matematiky 16 tisíc studentů. Ve zkoušce neuspělo 22 procent z nich. Už to napovídá, že se vzdělávacím systémem v Česku není vše v pořádku.

Na velké oblibě tak získávají metody výuky, které mají matematiku žákům přiblížit hravou a názornou formou. Tu, kterou založil profesor Milan Hejný, nyní využívá téměř 800 základních škol.

Výsledky Hejného metody si učitelé většinou pochvalují - oceňují zejména pozitivní přístup dětí a zájem o předmět.

Kromě zastánců se ale k Hejného metodě vyjadřuje i početný zástup kritiků. Například předseda Jednoty českých matematiků a fyziků Josef Kubát v rozhovoru pro Deník řekl, že kdyby jeho vnuci měli začít chodit do třídy, kde se tato metoda používá, doporučil by jim přechod na jinou školu.

„Pro mě není argument, že žáci mají takové vyučování rádi. Hodiny se jim líbí, protože si hrají. Jako matematik nechápu, proč by jednička neměla být jednička, ale myš a dvě jedničky kočka. Když už si děti musejí pomoci, stačí jim k tomu deset prstů,“ uvedl učitel matematiky a bývalý ředitel pardubického gymnázia.

Kubát připustil, že některé prvky Hejného metody jsou zajímavé a nezatracuje alternativní metody výuky, pokud vedou ke kýženému výsledku. Rodiče by však na školách měli mít možnost výběru, podle jaké metodiky se děti budou matematiku učit.

Protože se objevují i nesouhlasné hlasy rodičů, které kritizují nesrozumitelnost výuky i nutnost doučování klasické matematiky, stala se Hejného metoda i tématem práce poslanců. Václav Klaus mladší v rozhovoru řekl: „Pokud se Hejného metoda nasazuje už takřka plošně, měli bychom vědět, jaký dopad má na matematické znalosti žáků. Taková data stát nemá. Budou-li vzdělávací výsledky žáků připravovaných podle Hejného horší, mělo by ministerstvo školství konat.“

Česká školní inspekce nyní může vycházet jen z loňských prověrek: „Výsledky žáků 5. ročníku v matematice nejsou ovlivněny tím, zda a v jaké míře se učitelé opírají o postupy tzv. Hejného metody výuky. Ani částečně ji nepoužívá 57 procent. Za daleko významnější považují utváření pozitivního vztahu k matematice.“