Re: Citlivé introvertní dítě

NESNÁŠÍM takové soudy ostatních lidí - jako že dcerka je nevychovaná, že nezdraví apodobně - to jsou NESMYSLY!!! Bohužel si to člověk vezme k srdci a pak se tím trápí - znám to.

Jaké dítě jsem byla přesně taková jako tvoje dcerka.
Jestli se to věkem spravilo - netuším, spíš jsem se pořád "přemáhala", abych byla "otrkanější", nutila se do aktivit, jaké dělají ostatní, ale k ničemu to nevedlo. V dospělém věku jsem se "vrátila" k tomu, jaká jsem dřív bývala a jsem to opravdu JÁ.

Ale to není podstatné.

Hlavně ti chci napsat, že můj první syn býval hodně podobný jako tvoje dcerka - citlivý hodný klouček, který moc neměl rád kolektiv a takové ty "stádní" aktivity - nicméně do školky chodil od 3 let. I když je mu už 13, tak pořád je introvert (to už se nezmění - ani v dospělosti ne), který si nejradši sám v pokojíku něco "čurdí" (= vymýšlí, píše atd...) a má svoje vlastní zájmy a svět.

Škoda, že tvoje dcerka už nebude mít sourozence - ale kloním se k tomu, že to moc neovlivní - starší má mladšího brášku o 7 let (který je mimochodem jeho naprostý opak - otevřený, pořád "v akci" atd.) a nijak to jeho povahu neovlivnilo.