nám hlavně otevíral...pes

já jsem velmi roztržitá a poté, co jsem zabouchlé dveře řešila vícekrát mánm naprosto automaticky zažité, že jakmile otevírám dveře, beru klíče do ruky. Tento dokonalý scénář mi narušuje manžel, který,( ač jsemn ho milionkrát!!! upozornila, že tj blbě) po příchodu dá svazek klíčů do zámku, aniž by je sofistikovaně povystrčil-jak činím já. Takže sice můj užitečný skorotik funguje skvěle a já jsem opakovaně zabouchla dveře s vlastníma klíčema v ruce, ale jeho klíče zůstaly trčet... Naštěstí jsme donedávna vlastnili psa se separační úzkostí, tzn psa, který nemohl být doma ani minutu sám, neb nejprve se pokusil otevřít dveře (a uměl to DOKONALE, překonal bez problémů třeba patery), posléze štěkal.

Takže kdykoli se stalo, že jsem zabouchla já nebo průvan dveře s manželovýma klíčema v zámku, celá rodina jsme se krčili-k pobavení soucsedů- na bobku za dveřma a čekali, až otevře dveře pes...a on fakt vždy spolehlivě otevřel, neb se doma sám bál. Pejska už bohužel nemáme, takže kdyby situace opět nastala, jsme v p....asti