Re: Změna paneláku ve velkém městě za starší RD na vesnici za městem cca 20-30 km = litujete změny?

Jasněnko, debil nejsem, takže si vyprošuju takový tón, jakým mi Tvé psaní zavání. Jestli čtu mezi řádky něco jiného, tak se omlouvám. Podle mě jsi nepřečetla celou diskusi!
Nikde nepíšu paušálně, že jsou tam děti lepší! Jen, že jsem nezažila na návštěvách na vesnici, že bychom tam přišli a děti by se vrhaly na PC, prostě je tam možnost jiného druhu zábavy a možná jsou známí exoti a nemají naučené už dvouleté děti trávit u PC a TV hodiny, protože to prostě není potřeba... mohou při vaření děti dát na pískoviště na dvoře např... Prostě já svým dětem v paneláku opravdu nejsem schopná nabídnout od malička nic jiného než to, že když potřebuji něco udělat doma, tak ony musí být doma taky... Mým dětem nevyhovují kroužky, které se musí navštěvovat pořád a se železnou pravidelností - přitom starší je neskutečně vitální. Taky vím, že v pubertě mi budou bojkotovat shrabování listí a že se jim nebude líbit, že po nich chci pomoc, ale to se jim nebude líbit ani v tom paneláku! Pro puberťáky bývá často problém i po sobě spláchnout (teď to schválně ženu do extrému), prostě pro puberťáky je problém všechno když mají své chvíle. Když budou ve městě, tak bych je stejně taky musela vyzvedávat z večerních či nočních akcí - pokud bych ji tam ovšem pustila - fakt to tu není na to, abych je v 15 letech vypustila na zábavu a vyčkávala doma až se třeba vrátí. Mám děti ještě relativně malé a jsem si téměř jistá, že pro ně bude život na vesnici zajímavější než život tu ve městě. Třeba příklad - starší děti vesměs nechodí na hřiště, chodí tam jen mrňousové - ti starší, zase soudím dle kamarádek dětí, které o tom mluví, skutečně doma sedí jen u PC, a tak jim oni povinně zajišťují kroužky - ne že je děti chtějí, ale oni pro ně nemají jiný druh zábavy... Nepaušalizuji, zase píšu jen o tom, co vidím okolo. Jinde to třeba skutečně může být jinak. Nevím, jestli se chtít dětem zavděčit za každou cenu v každém jejich věku je mým cílem - jsem i já a manžel a netočí se u nás všechno a pořád výhradně kolem přání dětí... Já jsem třeba vyrostla na vesnici a nikdy nebo si to absolutně nepamatuji jsem rodičům nevyčítala, že nežijeme ve městě. Cestování opruz byl, ale to fakt umí být i v rámci města - tu jsou úzké silnice, kolony aut jsou ráno všudypřítomné, i MHD stojí v kolonách... Naše děti vstávají v 6:20 hod. na vesnici budou muset vstávat o 10 minut dříve - katastrofa?! Když jsem pracovala na plný úvazek, tak jsme domů jezdili po 17 hodině - v rámci města. Když měla hudebku tak dokonce k 18 hodině. Teď jim hrozí, že doma budou mezi 14:30-15:00 hod. fakt je to taková hrůza?
Ad auto - používáme ho denně i takhle a znovu opakuji, že máme auto na naftu a že pro něj je lepší když se zahřeje... opotřebení apod. musím počítat i tady - navíc tam bude garážované - tady stojí ve dne v noci venku... jasně, že musíme počítat, že se vše změní - osobně si myslím, že ušetříme na zábavě a budeme se učit nebýt tak rozmlsaní jako jsme... Já se strašně moc těším, že si budu jezdit pro křepelčí vajíčka ke kamarádům na farmu, budu si od nich brát křepelky a perličky domácí na jídlo... já vím, že jsem v tomhle asi exot, ale já tohle mám asi v krvi a manžel taky...
Navíc slyšela jsem takový názor - když přijdeš o práci ve městě, tak jsi defakto na holičkách nemáš-li kde si vypěstovat nějakou tu zeleninu... když jsi na vesnici, tak se prostě zařídíš jinak a ty šance máš větší Ale třeba zjistím, že to tak není