Re: Výchova dcer v Čechách:-)

Aha - to jo. Já nevím, ale nikdy se netvářili, že je děsně obtěžuju, spíš když sami pomoci nemohli, tak viditelně z toho byli nervní a měli pocit, že jako muži /tedy galantní muži/ zklamali a snažili se dokázat, že fakt ne. Jestli za tím bylo něco jinýho, je mi jedno, důležitý je, že se mi pomoci dostane, když ji potřebuju.