Re: Poraďte sociologický kurz

Takový "kurs" poskytujeme jako přidanou hodnotu na našem cvičáku. Je dost lidí, hlavně dospívajících, kteří si místo lidského společníka raději pořídí psa. Tím, že jsme smíšený kolektiv - mladí-staří, učitelky-tesaři, ale všichni máme tentýž zájem, který je společným tématem - navzájem se povzbuzujeme, radíme si, každý je vyslechnut. Všimla jsem si, že po 3-4 letech od nás "mládežníci" odcházejí do života úplně jiní, než byli na začátku, jakoby se otevřeli a rozkvetli.
Kvůli lidem by se nenamáhali - kvůli své lásce ke psu našli i cestu k lidem. Ten první rok se spíš rozkoukávají, nejdříve v druhém roce se zapojí a zapadnou, není to ze dne na den, trvá to, než se člověk osmělí.
Nechci zakladatelce radit pořídit si psa, ale dvě věci - tréning v malém kolektivu a nejlépe přes nějaký srdeční koníček. Jednorázový kurs, nebo čtení chtrých knih bez aplikace v praxi, moc nevyřeší.
Každopádně stranění lidí je cesta do pekla, problémy se stále prohlubují. Nekoukat na břehu, ale alespoň se cákat na mělčině, když už se plavat bojí.