Re: Zbytečné poznámky v žákovské knížce

Na každé škole, na které jsem za posledních 20 let učil, existují nejmíň tři "tábory" učitelů: konzervativní tvrdé jádro (nic se měnit nebude, děti jsou otravní parchanti, jejich rodiče taky, nic nemá cenu za ty prachy dělat), nerozumní radikálové (zrušíme zvonění, lavice, židle, známky, ředitele, školní řád, učebnice, sešity; zavedeme tablety všude a velkoplošné obrazovky na chodbu) a střední proud (pojďme se k dětem chovat jako lidi, ale nenechme si s*át na hlavu). První skupina je zabetonovaná a nehne se, ve druhé je velká fluktuace, třetí nějak přežívá. Jazýček na vahách dělá obvykle vedení - komu drží palce, ten je na koni.

Ano, učitelé mohou měnit školní řád, ale je neskutečně těžké něco prosadit proti konzervativnímu křídlu. Vždycky. Protože nejhorší pomluva, jaká se o učiteli může po škole šířit, je, že "si moc pouští žáky k tělu". To se neodpouští. Je už jen jedna horší věc: bavit se s rodiči žáků.

Někde je to drsnější, někde je to lepší. Ale tyhle tři tábory vystopuješ všude. Proto je důležitý tlak rodičů přímo na vedení školy - jen tak je možné něco protlačit.