Re: Sžití se s novým bydlením

Evko, tak to jsem docela ráda, že nejsem sama, kdo je takhle sentimentálně postižený
Máme teď pěkné a pohodlné bydlení, jaké jsem si vždycky přála, ale stejně vzpomínám se slzou v oku na ten starý byt, byl to prostě první domov mých dětí, první domov naší rodiny, která tam vznikla Někdy si musím opakovat, že jsme se tam prostě už pořádně nevešli, a že ta změna byla objektivně k lepšímu