Re: Přichází nová éra konfliktů o zdroje

Vsadím se, že když vezmeš:

- Japonsko (které bylo časově a výkonnostně trochu napřed, ale opravdu trochu), Taiwan, Jižní i Severní Koreu a Čínu,

tedy skupinu zemí se zhruba podobnou výchozí pozicí, co se týče strukturálních předpokladů (urbanizace, hustota zalidnění, výroba, ústřední správa), podobnou historickou tradicí a současně válečnou devastací (nejdelší v případě Číny, opožděné v případě Koreje), korelaci nenajdeš.

Budiž, vyhoď Severní Koreu jako mimořádný případ (třebaže to na startovní čáře to byla spolu s Mandžuskem součást průmyslového uzlu vybudovaného Japonci), ale stejně ti bude vyčnívat Japonsko. Vyhoď Japonsko, čímž se dostáváš ke kriticky omezenému vzorku, ale navíc zjistíš, že Taiwan i Jižní Korea prodělaly během jednostranické vlády (či jiného typu autoritativní správy) stagnaci, pomalý i rychlý růst, po politické liberalizaci velmi i středně rychlý růst i recesi. Čína během jednostranické vlády recesi, stagnaci, pomalý i velmi rychlý růst. Budiž, vyhoď totalitní období v Číně a srovnávej jen autoritativní systém - zbude ti pomalý i velmi rychlý růst.

A teď vezmi Japonsko, Jižní Koreu a Taiwan po politické liberalizaci: pravděpodobně najdeš korelaci s vícestranickým systémem a růstem. Vezmi naopak posttotalitní jednostranickou Čínu, Jižní Koreu a Taiwan před politickou liberalizací a pravděpodobně také najdeš nějakou korelaci s jednostranickým systémem. Jinak řečeno, pokud si vhodně upravíš zkoumaný vzorek, vždy najdeš
korelaci "mezi jedno či vícestranným systémem a ekonomickým rozvojem."

V čem ti reálně může korelace v případě celé uvedené skupiny zemí vyjít? Skoro bych se sázel, že najdeš nějakou korelaci mezi rozsáhlými investicemi do veřejné infrastruktury a rychlým rozvojem ve fázi, kdy je ekonomika založená na relativně levné pracovní síle a produkuje málo až středně technologicky náročné výrobky. Najdeš pravděpodobně i korelaci mezi investicemi do vzdělání a růstem.

A pokud budeš chtít vidět korelaci s politickými činiteli, velice pravděpodobně uvidíš korelaci mezi snahou o politickou liberalizaci nebo politickou liberalizací a začátkem období vysokého růstu...

Kdo ví, dost možná by se také našla souvislost mezi přechodem na high-tech produkci a politickou liberalizací (přesněji, akademickou svobodou), ale to je jen úvaha při pohledu na to, kdy která země (Čína ještě ne) přešla do stadia, kdy převažují výrobky s vysokou přidanou hodnotou, a politickým systémem.