Re: zážitek na OSPOD

Anet, naprosto souhlasím s tím, co psala delete ohl toho upouštění páry apod, prostě se vším. Věř, že v podobné pozici jsou všichni, co pracují s lidmi, takže klidně i lékaři, socpracovníci, učitelé ... no a někdy je fakt těžké přijít domů hodit vše za hlavu, protože o konkrétním dítěti/dospělém musíš přemýšlet, něco jsi s ním řešila třeba... mě třeba dostává jedno dítě, které se vyloženě směje do očí, takovým tím stylem "vlez mi na záda, káčo". A je to výchovou, dítě je v tom podporované, přičemž neumí polovinu z toho, co umět má, a vzhledem k tomu, že naše škola tlačí učitele k tomu, aby byli tolerantnější, než jinde, v jiném městě by si ani neškrtla. A u nás vyvádí za dvojku, s maminkou za zády. Otevřeně mluví při hodině, a když to dítě napomeneš, velmi dotčeně a důrazně se dohaduje, že ono nemluvilo. Tohle jsou situace, kdy ti vře krev, a musíš to zvládnout profesionálně a v sobě si to srovnat až mimo třídu, a někdy pomůže si o tom prostě popovídat s kolegyní, protože občas už nevíš, jestli jsi opravdu takový pitomec, jakým si připadáš. Prostě chybí náhled, který logicky v té situaci okamžitě nemáš, a pomůže ti pohled někoho nezávislého. Jde i o zpětnou vazbu.