Re: Jak pracovat v dusném kolektivu

jak píše mystík - srovnat se s tím nebo odejít.U tebe dle toho co píšeš to ale nevidím na moc dlouho-člověk je tady jen jednou,navíc život strašně rychle utíká a nechat si ho takhle kazit cizími blbkami?

Těžko radit,když nevím,co máš za školu,co můžeš nabídnout zaměstnavateli.A co tak vážně popřemýšlet nad tím dělat sama na sebe a začít prostě na změně pracovat?

Já si kolikrát říkám,jak lidi mají plnou hubu té demokracie,je pravda,že je dnes spousta možností,jak a čím se živit a málo znás s tím umí skutečně pracovat a využít ve svůj prospěch.A tak ustrašeně sedí jak ty pipiny v té své kukani a bojí se vystrčit zobák.

Já když začala být někde nespokojená neb o jen cítit,že to už jaksi neni ono,byla to jen otázka času,kdy zvednu krovky a nikdy jsem nemohla litovat změny,která proběhla,vše mi bylo jen k dalšímu užitku.Nakonec spoustu let podnikám,v tom jsem se konečně našla,není to vždy bez starostí,ale u mě je svoboda rozhodování nade vše ostatní (což v klidu vyměním třeba za stravenky od zaměstnavatele či jakési poblbané příspěvky),jak píšu,život máme jen jeden...