Re: Je tady někdo, kdo to nemá v práci těžké?

učím, baví mě to

peněz mám přiměřeně tomu, co dělám - nebo možná opačně - kdyby mi dali plat větší, možná bych se práci věnovala ještě o kousek víc, si by to šlo
ale asi to počká ne na peníze, ale spíš na to, až mi odrostou děti a budu potřebovat zaplnit čas
nebaví mě učit všechno z toho, co učím, nelíbí se mi oraganizace dne. Když se vrátím k omílaným WC, tak u nás se z hodiny nesmí, kdyby se náhodou něco stalo, jak to, že tam učitel nebyl? takže v hodinách to nehrozí. Jenže když mám 5 hodin bez volnaa přestávky mezi tím od 1. do 5. hodiny dozor na chodbě, fakt není kdy :(
ale to není vina školství, ale toho, kdo dělá rozvrhy a plánuje dozory. Příští rok si to zkusím víc pohlídat, letos jsme nemohla (nováček)


nelíbí se mi nevychovanost některých dětí, to ale nezměním, takže si s tím musím poradit, i když to chvíli trvá, dá se najít metoda skoro na všechny

ráda bych ale s učením přestala, nebo spíš bych ráda poodešla kousek stranou k něčemu, co s učením sice souvisí, ale není to tak úplně klasický kontakt se žáky, ten bych si nechala třeba z poloviny a druhou polovinu bych ráda něco jiného. To je ale takový sen, který nechci zatím šířit dál - ale není to o tom, že by mě učení nebavilo, je to o tom, že chci zamířit na konkrétní skupinu dětí

o tom, že by ta jiná práce byla jednodušší nepochybuju, byla by jednodušší tím, že ji strašně chci dělat, a taky by tam nebyly vyučovací hodiny a přestávky a dozory v jídelně a podobně

aby byl člověk spokojený se svou prací, musí ho ta práce bavit a musí ho uživit, to ostatní se dá třeba časem zlepšit, pokud člověk chce

Maslowova pyramida platí i pro zaměstnání