Re: Jak jste si kdy rozbili klapačku

Byla jsem těhotná asi 14 dnů po termínu a rozhodla jsem se naposledy před porodem navštívit sobotní dálkové studim ve 100km vzdáleném městě.
Vstala jsem ve 4 ráno, dojela 2 hodiny autobusem, upadla na zledovatělém mostě na záda a cítila pod sebou mokro...nějak jsem nevěděla, zda je to voda nebo jsem se přpočůrla , tak jsem zas raději odjela těch 100km busem domů. Tenkrát mi ale nepomohl nikdo ... Syn se narodil až za další týden, klidně jsem si tu přednášku mohla odsedět, když už jsem tam byla.

Jinak jednou jsem si přihopsla a shora ladně skočila do naší oblíbené houpací sítě...která se ale obrátila - přetočila dozadu, takže jsem se zřítila po zádech na hlavu, jen mi za krkem luplo...vypadalo to ale děsně komicky, okolostojící se mohli usmát .

A jako náctiletá jsem šla do sklepa a líná jsem si nechtěla brát svoje boty (do sklepa jsme se přezouvali). Navlíkla jsem se do mamčiných lodiček s podpatkem, které tam stály, ale protože jsem měla tlusté ponožky, nenazula jsem si je pořádně, ale jen na špičky a scházela z těch schodů. Sešla jsem jen jeden, pak jsem zakopla a řítila se hlavou proti zdi..byly to schody s odpočívadlem a zakroucené. Hlava vydržela, jen jsem si rozbila nos, který asi pád odpružil.

A ještě si vzpomínám na další dost děsný pády...kupodivu jsem si ale nikdy nic zatím nezlomila .