Re: Jak se motivovat k hubnutí?

Vokounku,

jo, je to přesně tak, že začneš mít spojeno s jídlem to, co by tě mělo dávat něco jiného. U mě to vzniklo až po MD, když jsem právě neměla vůbec čas na pokec s kamarádkami, neměla jsem čas na své zájmy, které mě dřív nabíjely, všechno byly jen povinnosti, pruda, když jsem to chtěla řešit, tak hádky s manželem, neochota se dohodnout, rodiče to v té době taky viděli jinak a ve stylu "my víme co je pro tebe důležité" byli ochotni pomoci jen jinak, než jsem potřebovala...
Na MD to bylo ještě relativně v pohodě, kupodivu ta izolace byla menší, čas na zájmy sice omezený, ale nějaký byl, i když jsem nebyla úplně spokojená, nepřejídala jsem se. A alkohol jsem taky nepila, vůbec, domácí pití bylo pro mě tabu a do hospody jsem se nedostala.
Prostě to začalo až s nástupem do práce po MD. Tím netvrdím, že za to můžou ostatní, to já jsem nezvládla tu situaci. MM chtěl teplé večeře, i když jsem chodila domů až okolo 18. hodiny, já jsem nebyla až tak proti, protože na to jídlo prostě jsem, vařila jsem na úkor domácnosti a úklidu a pak večer s heslem "nechte mě, doprdele, aspoň v klidu najíst" jsem jedla větší a větší množství jídla. Jídlo byl středobod dne (v práci jsme na obědy nechodili) a hlavně jediný okamžik dne, kdy jsem si vydobyla klid od neustálých požadavků rodiny.