Re: Nejhůře placené ženské profese

Tady je asi zdroj, ze kterého Blesk čerpal:

http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/kulaty_stul_na_tema_zeny_v_praci_women_at_work

Rozdíl výdělků podle pohlaví
Dalibor Holý se dále věnoval strukturálnímu pohledu na výdělky podle pohlaví. Mezi typickými výplatami mužů a žen – vyjádřenými mzdovými mediány – je rozdíl 15,5 %. Tyto rozdíly jsou takřka nepozorovatelné u nejnižších výdělků v oblasti kolem minimální mzdy. S vyšší mzdou ale rychle rostou, 26 % žen pobírá mzdy nižší než 2/3 celkového mediánu, což je mezinárodně uznávaná hranice nízkého výdělku; u mužů je to pouze 15 %. Největší rozdíly ve výdělcích u obou pohlaví můžeme zaznamenat u nejvyšších výdělků, kde pouze 1 % žen vydělává víc než 73 tisíc hrubého, u mužů je to však 3,25 %.

Mezi typická ženská povolání s velmi nízkou mzdou patří servírky (medián 11 231 Kč); pracovnice ostrahy, vrátné (medián 11 423 Kč); pomocnice v kuchyni (medián 11 511 Kč); uklízečky v budovách (medián 11 755 Kč); švadleny, šičky (medián 12 545 Kč); pekařky a cukrářky (medián 13 270 Kč); kuchařky (medián 13 772 Kč); prodavačky v prodejnách (medián 13 877 Kč) a pomocnice ve výrobě (medián 14 426 Kč).

Mzdy mužů a žen v závislosti na věku
Signifikantní je odlišnost, jak působí faktor věku na mzdovou úroveň. Ve zřejmé souvislosti s odchodem žen na mateřskou, resp. rodičovskou dovolenou se mediánová mzda u žen po třicítce propadá. „U většiny mužů naopak k žádnému přerušení kariéry nedochází. Plynule postupují po kariérním žebříčku a získávají tak výhodu, kterou ženy po návratu do práce již nikdy nedoženou,“ komentoval tento jev Dalibor Holý. Na závěr konstatoval, že nízká výdělková úroveň je u žen středního věku s malými dětmi (3–6 let) navíc kombinovaná s vysokou nezaměstnaností, která je trojnásobná proti ženám bezdětným. To má výrazný dopad na životní úroveň především těch žen, které nežijí s partnerem.