Re: Výrazné zhoršení úzkosti

Rodinova, u mě by bylo asi zapotřebí hlavně změnit rodinné prostředí, což jsem nedokázala. Chodila jsem k psychiatrovi, brala AD, ale nesedly mi a s doktorem jsem se na změně nedokázala domluvit, tak jsem je brát přestala sama od sebe a všechno zůstalo na půl cesty. Je mi líp bez nevyhovující medikace, ale vlastně jsem na tom jako před začátkem léčby, sílu na to, abych se odtrhla od rodiny nemám, už jen proto, že si nedokážu najít lepší práci, než mám teď. A s těmi mými peripetiemi se stalo i to, že dcera se přimkla k tátovi a dost se mi odcizila. Takže žádný happy end. Aktuálně nějak přežívám ze dne na den a jsem ráda, když vím, že se nebude nic náročného dít. Ráno mi hůř není, spíš se celý den těším na večer, kdy už po mně nebude nikdo nic chtít a budu moct všechno zaspat. Spím dobře, s AD to bylo horší, AD mně spánek hodně narušila a to jsem snášela těžce. Doktor to řešil dalším prášky před spaním, ale to jsem nedokázala skousnout.