Re: reakce na chování dítěte - co byste dělaly vy

no upřímně, pro mě tohle je už dost za hranou. ne to, že dítě udělá klukovinu, protože si chce vyzkoušet něco zakázaného, nebo jak co funguje, co se stane, když ...
ale to, jak to popisuješ, mi zní jako schválnosti, o kterých ví, že dělat nemá (sama píšeš, že udělala něco opakovaně), ale na just je znovu udělá.
já bych se děsila jen toho, že z nějakého důvodu vzdoruje, něco jí vadí, a to asi i hodně, a v pubertě si s ní nebudeš vědět rady.
no a co bych udělala já? já ječím. jo, je to blbé, ale funguje, ono jim velmi brzy dojde, co už je za hranou a kde jsou hranice. děti hranice zkouší, to je dobře a je to přirozené. ale umět rozpoznat, kdy je to normální klukovina, potřeba zkoušet hranice, nebo vzdor či volání po pozornosti apod, není snadné.
upřímně, při 4 dětech doma si nemůžu dovolit nechat si je přerůst přes hlavu.
v práci se občas s takovými "magory" (cituju monty) setkám, a je to peklo, hlavně pro jejich rodiče. kult dítěte není dobrý, ani pro rodiče a okolí, a hlavně ne pro to dítě. respekt se pak stává sprostým slovem a není nic zoufalejšího, když rodič o svém dítěti na základní škole prohlásí, že už neví, co s ním, že mu nemůže věřit, protože zjistil, že dítě lže, a dítě odepíše.